USPÁVÁNÍ MIMINKA A JEHO ROZVOJ aneb RODIČOVSKÝ VÍCEBOJ – II. část

Zvládnout úspěšně den s miminkem znamená ovládat jednotlivé disciplíny většinou mateřského víceboje a pochopit, kdy a co miminko potřebuje. Někdy je rodič i trochu detektivem. V druhé části se věnuji uspávání miminka a jeho rozvoji.

ROZVOJ MIMINKA, ZAČÍNÁME PASENÍM KONÍ

Když je miminko hodně malé, stačíte ho po probuzení jen nakrmit, přebalit a pak už jde zase spát. Už v tuto chvíli je potřeba pokládat miminko na bříško, byť z počátku jen na minutku, a to chvíli před kojením/krmením. Miminko si odříhne přebytečný vzduch a hlavně se bude snažit zvedat hlavičku, až jí postupem času obstojně samo udrží.

ČAS BEŽÍ

Jak miminko roste, čas, kdy bdí, se natahuje a na vás je ho nějak zaměstnat a plnit potřeby rozvoje, kterých stále přibývá. Z pohledu motorického rozvoje se začíná posilováním svalstva krku, to je to zmíněné pasení koní v lehu na bříšku. Když už hlavičku udrží, jde dál. Začne hlavičkou při lehu na bříšku otáčet za předměty, později přetočí samo svoje tělo z lehu na bříšku na záda a opačně. Dalším bodem na seznamu pohybu je sezení, pak plazení, lezení až k samostatné chůzi.

Pokud máte dobrou dětskou lékařku, vždy vám podle vývoje miminka včas řekne, co přidat za aktivity, aby se miminko rozvíjelo obstojně nejen z pohledu motoriky. Pozor, ale nesoutěžte s ostatními maminkami, co vaše dítě umí. Jednak je každé v tomto věku jiné a jednak například předčasným sezením mu můžete poškodit páteř. Pro přehledný souhrn o vývoji miminka vřele doporučuji knihu od Zdeňka Matějčka, již zmíněnou v tipech na literaturu o mateřství a rodičovství.

JAK USPAT MIMINKO

Po bdění přichází na řadu uspání miminka, což je za mě královská disciplína, protože uspat mrňouska není občas úplně snadné. Jak poznat, že je miminko unavené? V podstatě stačí držet jeho časový harmonogram, který se s věkem sice změní a trošku znepravidelní, ale do té doby se s jistotou naučíte poznat, kdy se vašemu miminku chce spát.

Jak jsem napsala, úplně malé miminko stačíte jen nakrmit, nechat ho říhnout si, přebalíte a ono bude znovu k uspání. Jak miminko roste, bdí dvě hodiny, pak usne. Později bdění protáhne na tři hodiny, než zase usne. Nakonec spí přes den jen jednou. Ospalost u dětí se většinou projevuje rozmrzelostí a pláčem. Například náš třetí syn k rozmrzelosti, zívání a mnutí si očí přidával před usnutím ještě takové zvláštní monotónní bručení.

Časem si osvojíte nějakou svou metodu uspání miminka, ale připravte se na to, že nemusí spolehlivě fungovat vždy, například při nemoci, růstu zubů, apod. Chce to mít v záloze několik způsobů a být připravena původní přístup změnit podle potřeby.

KOČÁREK, NĚKDY POMŮŽE, NĚKDY NE

Na některá miminka ale také ne vždy zabírá kočárek. Vezmete-li malé miminko spící v kočárku do ruchu velkoměsta, určitě se ale kvalitně nevyspí. Nadměrný hluk ho bude budit a děsit, nebo rušit jeho podvědomí. Miminko bude pak nejspíš hodně rozmrzelé či rozespalé a následně bude špatně jíst. S kočárkem jsem chodila na procházku do parku, kolem řeky, do lesa, nebo s ním jezdila na in-line bruslích, nebo jsem v něm nechávala spát kluky v klidu na zahradě.

Když jsem potřebovala jít něco zařídit do města, plánovala jsem to na dobu bdění, nebo si zařídila na chvilku hlídání. Co jsem dělala, když hlídaní nebylo, ale zařídit něco bylo třeba? Řešila jsem to šátkem na nošení dětí. Jezdila jsem hromadnou dopravou, abych mrňouska nemusela překládat z dětské sedačky a on celou dobu spal tvrdě a město mu bylo „ukradené“. Fungovalo to takhle u všech tří.

MOJE OSVĚDČENÁ METODA USPÁVÁNÍ MIMINKA

Mojí nejvíc používanou a nejúspěšnější metodou uspávání je vzít malé miminko do náruče, sedět u toho na velkém balónu na cvičení a houpat s ním. Jako podložku mezi moje paže a miminko jsem používala polštář do dětské postýlky. Když usnulo, odkládala jsem jej tak, jak na polštáři spalo, aby to odložení bylo skoro neznatelné.

U hodně malého miminka, zhruba do 3 měsíců, je dobré, používá se to i v technice kojení, miminko na spaní tzv. svázat textilní plenkou, a to i do kočárku. Simuluje to pro něj známé prostředí dělohy, tedy pocit stísněnosti, tepla a houpání, který dobře zná, takže má jistotu a usne.

GYMANASTICKÝ BALÓN, KDY HO NEJVÍC DOCENÍTE

Uspávání miminka v noci může někdy trvat dlouho a na vás je to vydržet a ještě poznat, zda je důvodem přetažení, hlad, popř. nemoc, nebo jen vaše miminko spát ještě chvilku nepotřebuje a je třeba ho maličko nechat unavit nějakým dalším cvičením nebo hrou. Když ale evidentně spát potřebuje, ale nějak mu to nejde, je z mého pohledu balón nedocenitelný. Už jen proto, že uspávající osoba bývá unavenější než miminko.

USPÁVÁNÍ VE DNE BÝVÁ SNAZŠÍ

Když jsem uspávala přes den, obvykle jsem s miminkem houpala na balónu 10 až 15 minut. Neusnulo-li, a jinak mu nic nebylo, ani hlad nebyl příčinou, pak jsem ho nechávala ještě chvíli „cvičit“. Příklad: náš sedmiměsíční syn bděl v intervalech 3-4 hodin během dne, pak spánek. V noci jsem k němu zpravidla dvakrát vstávala na krmení a následně po říhnutí opět za pomocí houpání usnul. Celkově uspávání ve dne bývá snazší, protože uspávající osoba je obvykle v lepší kondici než večer nebo v noci. To napětí ve vás miminko registruje od začátku a při všem.

USPÁVÁNÍ MIMINKA PŘI NEMOCI

Hodně problematické spaní a uspávání miminek je při nějaké nemoci (rýma, zánět průdušek, kašel, horečka). Při takové situaci nám nejvíc pomáhalo polohovací křesílko, ve kterém naše děti jakžtakž obstojně dokázaly za pomocí houpání nebo třesení usnout a následně spát třeba dvě hodiny v kuse, i když jim bylo špatně. Zní to jako málo, ale v noci vám i dvě hodiny v kuse pomůžou, abyste byli zase schopni nějakou chvilku kolem mrňouse běhat s léky, než konečně na další dvě hodiny usne a vy s ním. A taková to noc nebývá jen jedna.

VĚTŠÍ DĚTI A USÍNÁNÍ

Ony usínájí různě. Máme zkušenost s usínáním tradičně v kočárku při vycházce, s poplácáváním po zadečku, když miminko leží na břiše na gauči, houpáním v židličce, nebo s usínáním po obědě samovolně na krmící židličce či s usínáním v náruči opřením o rameno, kdy se rytmicky pohupujeme. Přelomem je asi doba, kdy se z miminka stane batole a začne samo chodit. To obvykle stačí ho přes den unavit a po obědě i večer usne s chutí. U větších dětí přidáváme večer pohádku. Ve finále jde o vytvoření nějakého vhodného rituálu, ale nepočítejte, že to začne fungovat hned od prvního dne. Také je důležitá pravidelnost a režim aktivit v průběhu dne.

RELAX A ODPOČINEK S MIMINKEM

Poslední, avšak důležité, co bych v téhle kapitole zmínila, je váš vlastní spánek a odpočinek. Vřele doporučuji obzvláště ze začátku, kdy se miminko může často budit k jídlu, za noc dvakrát nebo třikrát, abyste si nastavili režim vlastního spánku podle uspávání miminka. Pokud máte možnost, nechte si pomoci s aktivitami, u kterých nemusíte být jako je vaření, praní, žehlení, uklízení a podobně, nebo se vzdejte myšlenky, že to bude perfektní. Raději spěte i přes den. V noci se vám to bude hodit. Z počátku má člověk docela dost sil a hormony pracují, ale pár „probděných“ nocí odrovná každého. Pokud máte prima partnera, může vám v noci vypomoci s uspáváním a přebalováním. Ze zkušenosti mohu říci, že se starost o miminko mezi dva lidi, i přesto že jeden chodí normálně do práce, dá podělit.

PLÁNY MĚJTE JEN V ZÁLOZE A MYSLETE I NA SVOJI PSYCHICKOU POHODU

Den s miminkem je hodně náročný na psychiku, protože se ty činnosti kolem něj opakují. Lidově „leze to na nervy“ a můžete se cítit připoutaná. Když pak miminko spí méně a častěji uspáváte, je to víc než hodně náročné. Možná zažijete pocit, že byste nejraději utekla do lesa a křičela „pomóóóc“. Proto nezapomínejte najít přes den i trošku času na sebe, třeba jen na krátkou procházku, kdy nemusíte vaše miminko řešit, tedy využijte pomoc v partnerovi či prarodičích.

Takovou další pomůckou tentokrát pro vaši duševní pohodu je nedělat si žádné plány, co všechno stihnete během dne. Ony ty plány často nevycházejí, protože miminko najednou jinak spí, nebo se prostě něco změní a je po plánech.

Tomuto článku předchází Rodičovský víceboj – část I.